Plachty stále zůstávaly pro HMS Warrior primárním pohonem. Kotle a parní stroj byl neefektivní, systém pracoval při nízkém tlaku a spotřebovával velké množství uhlí. Tak byl využit pouze tehdy, pokud to bylo nezbytně nutné. Nicméně parní energie poskytovala HMS Warrior zásadní výhody proti jiným lodím. Nebyla závislá na větru a mohla se plavit kam chtěla. Při maximální rychlosti mohla přehodnotit veškeré bitevní lodě té doby, i když maximální rychlost mohla být udržována pouze po relativně krátkou dobu.